Pedagogika Začít spolu


Úvodní slovo hlavní učitelky třídy Začít spolu, Barbory Mykiskové

„Pro program Začít spolu je důležité projektové vyučování – to znamená rozebrat jedno téma z různých hledisek, pokud možno všemi pro děti dostupnými způsoby. Z toho důvodu je důležité vybrat nějaké nosné téma na celý školní rok – předloni jsme například všichni byli námořníky a objevovali postupně důležité ostrovy našeho obyčejného života – ostrov vody, ovoce a zeleniny, ostrov mláďat atd. Loni jsme se zase vydali na výpravu časem a Prahou – Děti se staly historiky a procestovali jsme lidské dějiny od pravěku přes dobu princezen, měšťanů a řemeslníků až k dnešní době „ajťáků“ a kosmonautů.

Celá třída je uspořádána do tzv. center aktivit, ve kterých si děti dané téma mohou osahat, prozkoumat, nakreslit, postavit, prohlédnout, rozebrat…Každý den si děti vybírají z nabídky nejméně čtyř činností vztahujících se k tématu. Tato rozmanitost činností umožňuje všem dětem zapojit se a prožít téma a osvojit si potřebné znalosti a dovednosti.

Velmi důležité je zapojení rodičů do veškerého dění ve třídě. Každé ráno se díky tzv. rannímu úkolu rodiče dozvědí, o čem si s dětmi povídáme. Jsou kdykoli vítáni a zváni ke spolupráci.  Několikrát ročně máme společné dílny a opravdu si je užíváme. Vážíme si toho, že nám rodiče své děti svěřují a považují nás za partnery ve výchově. A jsme moc rádi, že jsou spokojení a často i přivádějí mladší sourozence.“

Co program Začít spolu dětem přináší

Tento program buduje základy pro postoje, znalosti a dovednosti a intenzivně rozvíjí tři klíčové dovednosti – komunikaci, kooperaci a řešení problémů. Program připravuje děti na to, aby se v budoucnu aktivně zajímaly o učení, uměly se učit efektivně, učení je bavilo a nebylo pro ně spojeno se stresem. Děti se učí přijímat změny a aktivně se s nimi vypořádávat, myslet kriticky, umět si vybírat, poznávat a řešit problémy, rozvíjet svoji představivost, mít odpovědný přístup k okolí a starat se o své zdraví a tělesný vývoj, osobní spokojenost a pohodu.

Historie

Vzdělávací program Začít spolu vznikl koncem 80. let 20. století v USA. Vychází z alternativních směrů, (reprezentovaných např. Johnem Dewey, Marií Montessori, Peterem Petersen, Rudolfem Steiner, Helen Parkhust ale i Janem Amosem Komenským, který svět předběhl o pár století). Tyto pedagogické směry v průběhu dvacátého století přinášely nové vědecké poznatky o rozvoji a potřebách dítěte a zcela změnily pohled na význam dětství pro každého člověka. Nedostatečnost tehdejšího školství a neschopnost vést děti k osobnímu růstu a připravenosti k životu v nových podmínkách vedlo ke vzniku programu Step by step, česky Začít spolu.  Dnešní svět už nevyžaduje obecně vzdělaného poslušného poddaného, jak tomu bylo za Marie Terezie, kdy u nás začíná povinná školní docházka. Dnes se člověk musí umět orientovat ve velkém množství informací, vybírat to podstatné, rozhodovat se, umět se kreativně projevovat a spolupracovat aktivně s okolím. Je tedy třeba změnit přístup k formování a růstu jedince.

Východiska programu Začít spolu

Vzdělávací program Začít spolu se zaměřuje se na poskytnutí rovných příležitostí optimální úrovně vzdělání všem dětem na základě jejich individuálních možností, učí je vzájemné akceptaci, toleranci, učení se společně a od sebe navzájem. Důležitým prvkem je kladení důrazu na spolupráci s rodinou dítěte a vzájemné propojování poznatků a učení se vidět vzájemné souvislosti. Při praktickém uspořádání denního programu vychází Step by step z poznatků moderní psychologie, zvláště Howarda Gardnera, který v roce 1983 uveřejnil svou teorii mnohočetných inteligencí. Podle něj dítě, které se neučí rychle a snadno matematické operace nemusí být méně inteligentní než jiné děti – jen disponuje jiným typem inteligence, třeba inteligencí pohybovou, prostorovou, hudební atd. (viz Sedm druhů inteligence, Howard Gardner). Proto program Začít spolu rozčleňuje třídu na tzv. Centra aktivity, ve kterých děti pracují dle vlastního výběru. Centra odpovídají jednotlivým druhům inteligencí a každý den se dětem nabízejí možnosti pracovat v několika z nich. Dítě si může vybrat, co chce dělat podle okamžité nálady, potřeby a chuti.

Role učitele

Učitel má při tomto procesu roli koordinátora – nabízí dětem možnosti a motivuje je k jejich provedení, ale děti se učí vlastní prací, zkušeností, prožitkem a také nápodobou ostatních. Pro tento způsob práce je důležitý tzv. ranní kruh a hodnotící kruh. V ranním kruhu se vytváří atmosféra vzájemného porozumění, povídá se o aktuálních pocitech a potřebách každého dítěte a zároveň se otevírá téma, které budou děti společně i každé samo prožívat prostřednictvím činností v centrech. Po práci v centrech si znovu všichni sednou do kroužku a povídají si o tom, co dělali, co se jim líbilo, co bylo těžké, případně řeší vzniklé konflikty. Tím se učí hodnocení a sebehodnocení, sebevyjádření i naslouchání ostatním. Neméně důležitá je i spontánní hra dítěte, při které učitel pozoruje dítě a odhaluje jeho individuální potřeby a talenty a tyto poznatky v souladu s rodiči využívá k přípravě dalších činností, které děti individuálně rozvíjejí a naplňují osobní potřeby jednoho každého dítěte.

Dílny pro rodiče

Nedílnou součástí programu jsou tzv. dílny pro rodiče. Rodiče mohou přijít a prožít s dítětem dané téma do hloubky a tak poznat lépe sebe, dítě i prostředí a způsob, kde dítě denně tráví čas. Zároveň se tak vytváří prostor pro vzájemné poznávání rodičů a učitelů. Běžnou praxí ve školkách a školách Začít spolu jsou také pravidelné konzultace rodič – učitel, kde je možné společně hledat cesty, jak dítěti pomoci, co nejplněji rozvinout jeho možnosti.

Copyright © 2016 4medvědi, z.ú.